2. Často opomíjené finanční rezervy (1. leden 2012)

Téma druhé kapitoly WŠFG pojednává o tolik důležitých, avšak často opomíjených rezervách, zásadách jejich tvorby na různých časových horizontech a pomocí různých finančních nástrojů.


Úvod

Finanční rezervy pomáhají řešit naši situaci v období, kdy dojde k poklesu příjmu nebo zcela jeho výpadku, stejně ale i při přípravě na plánované výdaje. Můžeme je rozdělit na tři části z časového hlediska, nicméně mající různou důležitost a velikost: krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá rezerva. Nyní budeme postupovat od té s nejvyšší důležitostí – urgencí, tj. od krátkodobé až po dlouhodobou rezervu.

Článek

Krátkodobá rezerva

Je nejdůležitější rezervou, protože pokrývá náhlé snížení příjmu případně jeho úplný výpadek, popř. vznik mimořádných výdajů. Ke snížení příjmů může dojít vlivem zhoršení situace zaměstnávající firmy, která již není schopna vyplácet pravidelné odměny, nebo zhoršením ekonomické situace obecně, která má dopad v konečném důsledku i na naše mzdy a může končit i bojem o přežití, tj. o zachování stávajícího zaměstnání. Snížení příjmu rovněž může představovat krátkodobá nemoc, kdy je zaměstnanci vypláceno nemocenské pojištění jako kompenzace po dobu pracovní neschopnosti, nicméně nikoli v plné výši, ale přibližně 60 % (z průměrné čisté mzdy za poslední čtvrtletí u příjmů pohybujících se v průměru okolo 20 000 Kč hrubého měsíčně a pracovní neschopnosti trvající jeden měsíc), u živnostníků – jednotlivců však bývá situace o poznání dramatičtější, protože nemají povinnost si platit nemocenské pojištění, což v drtivé většině také nečiní, tedy už v případě nemoci dochází k totálnímu výpadku příjmu. Zaměstnání je považováno za určitý druh finanční jistoty, dovolím si však tvrdit, že odpovídající pouze výši příjmů v průběhu výpovědní doby a odstupného: tedy i s touto alternativou je třeba počítat a reálně si stanovit, za jak dlouho jsme schopni si nalézt podobně ohodnocenou práci. Na straně výdajů naší rodinné bilance se však mohou nečekaně objevit takové, které velmi těžko zalepíme tisícikorunou, jako např. neopravitelná pračka či lednička, porucha na autě. Na tyto a jiné události bychom měli být připraveni a tvořit rezervy, aby byla případná související nebezpečí zažehnána. Krátkodobá rezerva by tedy měla odpovídat výši minimálně šestiměsíčních nezbytných výdajů domácnosti, optimálně pak jejím dvanáctiměsíčním celkovým příjmům. Mezi nezbytné výdaje je nutno započítat takové, bez nichž by domácnost nebyla dlouhodobě životaschopná, tj. jídlo, energie, voda, splátky úvěrů, ale i nezbytné pojištění osobní a majetku atp., u závislostí i např. výdaje na cigarety, neboť zpravidla při nedostatku se kuřák spíše uchýlí ke sníženému příjmu potravy, než redukci dávky nikotinu. Ostatními, momentálně zbytnými výdaji, jsou vydané prostředky za restaurace, zábavu, nákupy oblečení, koníčky apod. Pro čtyřčlennou rodinu pak v průměru činí minimální šestiměsíční rezerva cca 120 000 Kč, optimální dvanáctiměsíční pak cca 360 000 Kč. Že je to hodně? Máte takovou rezervu? No, pokud ne, pak včera bylo pozdě a je třeba ji začít urychleně tvořit.

Střednědobá rezerva

Střednědobá rezerva je rezervou pokrývající výdaje na horizontu více jak jednoho roku až do pěti let, tedy jedná se již spíše o výdaje plánované. Rozhodně objem takové rezervy musí být větší než u krátkodobé, nicméně máme i více času na její tvorbu. Z takovéto rezervy je potom možné řešit plánovanou koupi nových elektrospotřebičů, dražší dovolenou, koupi auta, menší rekonstrukci bydlení nebo dokonce přípravu na akontaci při financování koupě či výstavby bydlení apod. Neplánované čerpání rezervy může nastat např. v období léčby nemoci či vážného úrazu, které trvají déle jak jeden rok a je stále dobrá prognóza na jejich vyléčení a zachování pracovní schopnosti do té míry, že neohrožuje plné nastartování příjmů před těmito událostmi. Mějme však na paměti, že nemusíme onemocnět jen mi samotní, ale i naši rodinní příslušníci, kterým budeme chtít poskytnout určité zázemí, mající vliv na náš příjem. Stanovme si, co nás v budoucnu čeká za výdaje, co v mysli plánujeme, ale zatím jsme nedali na papír, protože se možná i obáváme reality – udělejme si rozpočet na tyto výdaje a uvidíme, že se nám uleví, neboť si otevřeně přiznáme pravdu a tím spíše budeme mít reálnou šanci svých přání docílit bez zbytečného zadlužování drahými úvěry. Tato rezerva nemusí být rychle dostupná, proto lze využít i finančních nástrojů, které umožňují vyšší zhodnocení, než je na spořicích účtech, a to vybraných termínovaných vkladů s nad inflační úrokovou mírou nebo konzervativních až vyvážených (na 3 až 5letém horizontu) investic. Výše samotné rezervy odpovídá našim plánům, ale i neplánovanému snížení příjmu vlivem zdravotních událostí, zpravidla proto bude přesahovat stanovenou krátkodobou rezervu, a to až dvojnásobně.

Dlouhodobá rezerva

Jako dlouhodobou rezervu můžeme považovat úspory na horizontu více jak pěti let. Tato rezerva je vzhledem ke své velikosti největší a je také nejnáročnější ji vytvořit, protože již vyžaduje strategické uvažování, nejen při plánování budoucích výdajů, ale i využití finančních nástrojů k její tvorbě. Rezerva je využívána zpravidla pro tyto účely: tvorba prostředků na stáří, nechceme-li se pouze spoléhat na stát, ale toužíme si vytvořit vlastní pilíř penzijního systému, úspora dětem na studia či na start do života, finance na předčasné splacení hypotéky a především pak tvorba rezervy při dlouhodobém výpadku pracovního příjmu vlivem invalidity na základě onemocnění či velmi vážného úrazu atd. Každý z těchto plánovaných nebo i neplánovaných výdajů vyžaduje již řádnou přípravu a není jednoduché jej přepočítat na množství peněz, které bude v tom či onom čase zapotřebí s uvažováním inflace a průměrných výnosů, např. z investic. V tomto případě již doporučuji se obrátit na odborníka, který vám pomůže navrhnout způsob řešení.

Otázky a odpovědi

Kde tvořit krátkodobé rezervy?

Co se týče krátkodobých rezerv, lze doporučit na jejich tvorbu dostupných spořicích účtů, z nichž máte prostředky na svém běžném účtu do několika málo dní, a ještě jsou lépe úročeny; mimo to nás takto odložené rezervy nelákají k okamžité spotřebě, protože je nelze (až na výjimky) vybrat z bankomatu. Lze rovněž využít fondů peněžního trhu, které umožňují v případě potřeby realizovat odkupy přes internet – ty jsou však spíše vhodné pro zachování zainvestovaných prostředků na dobu alespoň 6 měsíců, kdy po splnění uvedeného časového testu v současně platné legislativě jsou oproštěny od 15% daně z výnosů. Tímto způsobem můžete dosáhnout i lepších výsledků zhodnocení než na některých spořicích účtech. Ani spořicí účet však nelze považovat za uchovatele hodnoty, protože připisované čisté úroky jsou zpravidla pod hodnotou inflace, proto nedoporučuji vytvářet zbytečně velkou finanční rezervu, než je zapotřebí. Varuji v této situaci před termínovanými vklady, neboť mimořádné události nelze naplánovat, a pouze kvůli několika málo desetinkám úroků na víc riskovat, že budete platit poměrně vysokou sankci za předčasný výběr, se opravdu nevyplatí.

Jak na střednědobé a dlouhodobé rezervy?

Na tvorbu střednědobých rezerv lze již směle využít vybraných termínovaných vkladů, které umožňují vyšší zhodnocení, než na spořicích účtech, s nad inflační úrokovou mírou garantovanou po dané období. To, zda budou ony výnosy nad současnou inflací, je stav pouze dočasný a za velmi krátkou dobu, několika měsíců, se může rychle změnit úroková míra či samotná hodnota inflace. V tomto případě je třeba být kreativní a vyhledávat nabídky na internetu, kam své peníze uložíte. Lze však využít i konzervativních až vyvážených (na 3 až 5letém horizontu) investic, které vám za podstoupení určitého rizika, zpravidla definovaného volatilitou fondu, přinesou vyšší zhodnocení; konzervativní investicí jsou např. státní dluhopisy. Tady však již doporučuji obezřetný výběr, nebo lépe poradu s odborníkem, neboť každá investice, byť je např. konzervativní, nemusí odpovídat našemu záměru zhodnocování peněz při tvorbě rezervy. Určitou možností volby, i přestože již přesahuje náš pětiletý horizont, je stavební spoření: při jeho založení jsou peníze vázány po dobu šesti let, pokud je smlouva předčasně ukončena, je vrácena státní podpora a vypočtena sankce, v průměru 0,5 % z výše cílové částky. Budete-li pravidelně spořit např. 1 700 Kč na stavební spoření za současných podmínek, získáte plnou státní podporu 2 000 Kč ročně; efektivní úroková míra po započtení všech poplatků je přibližně 3,4 % p.a., což na tak dlouhém horizontu nelze považovat za nikterak zvláště výhodné, ale může být volbou pro velmi konzervativní klienty.

Dlouhodobá rezerva by již měla být tvořena sofistikovaným způsobem a k jejím nástrojům patří kombinace produktů typu penzijního připojištění, investičního životního pojištění a podílových fondů, popř. přímých investic do akcií konkrétních firem apod. Otázky ohledně jednotlivých produktů jistě rozeberu v dalších článcích, nicméně nedílnou součástí právě zajištění dlouhodobých rezerv je kvalitní životní pojištění, které umožňuje zajišťovat právě ta rizika, která byste svými úsporami nebyli schopni zatím pokrýt – s postupem času se mohou tato rizika v pojištění snižovat, právě tak, jak rostou vaše úspory v jiných finančních nástrojích, popř. investičním životním pojištění samotném.

Má smysl životní pojištění?

Životní pojištění postrádá svůj smysl pro ty, jež mají dostatek dlouhodobých rezerv, např. v investicích, majetku apod., a jsou schopni tyto rezervy čerpat v případě výrazného snížení či totálního výpadku příjmů až do minimálně konce svého produktivního života. Tedy obráceně, v drtivé většině má své opodstatnění. Toto téma je však tolik rozsáhlé, že se mu budu věnovat v dalších článcích. Nyní však již upozorním, že řada smluv životního pojištění, se kterou se setkávám, je nastavena chybně, resp. jsou kryta rizika, která jsou buď málo pravděpodobná, nebo rizika skutečně důležitá jsou výrazně pod limity, které by dokázaly zajistit další život za různých zdravotních okolností. Jedním z nejdůležitějších rizik je invalidita, tj. snížená pracovní schopnost, klasifikovaná v ČR do tří stupňů; zpravidla bývá mylně zaměňována s trvalými následky úrazem. Právě invaliditu najdeme zřídkakdy pojištěnu, přesto statisticky spíše budeme do věku šedesáti let invalidní, než bychom zemřeli. Proč toto riziko nebývá pojišťováno, nebo jen na malé částky, nepřesahující 300 000 Kč? Protože je skutečným rizikem, a tudíž pro pojišťovny málo rentabilní – raději klienty na svých přepážkách pojistí na smrt úrazem nebo trvalé následky, protože v takovýchto případech budou řešit o poznání méně pojistných událostí. Pojištění tedy má své opodstatnění, jen je třeba vybrat správný produkt a správně jej nastavit.

Poznámky a související odkazy

Tento text byl rovněž publikován v měsíčníku Furt v pohoděročník VIvydání 44prosinec 2011 společnosti MindSoft, s.r.o. Měsíčník o tom, jak si udržovat pohodu ve čtyřech základních oblastech života: v práci, v penězích, ve vztazích a ve zdraví.

MindSoft: Registrace k odebírání měsíčníku Furt v pohodě

Publikováno: 01.01.2012


Čtěte také:

Finanční desatero COVID-19

AktuálněGlosy

Cílem toto finančního desatera je pomoci zmírnit dopady situace vzniklé v souvislosti s koronavirem COVID-19 na váš rodinný rozpočet.

Finanční desatero COVID-19

Jsme on-line

Služby

Jsme připraveni s našimi klienty konzultovat jejich případy on-line, např. přes Skype, Messenger, Google Hangout, Zoom, nebo telefonicky.

Jsme on-line

Jak efektivně tvořit rezervy a…

AktuálněGlosy

Zažíváte stres z nedostatku peněz? První pomocí může být finanční bilance. Jak efektivně tvořit rezervy a využít pravidla 10-20-30-40 komentuje tento článek. Aktivně se můžete zúčastnit…

Jak efektivně tvořit rezervy a pravidlo 10-20-30-40