Prožíváme období zdražování, energetická krize nám klepe na dveře, a proto se někteří z vás mohou ptát, co dělat s financemi v současné situaci. Jaké poplatky omezit, jak vysoké by měly být náklady na domácnost a mnoho dalšího..se dozvíte v tomto článku.
Nejvíce ušetřit se dá na tom, co nekoupíme. Nastal čas bilancování, a tedy zjištění, co nakupujeme nad míru, nespotřebováváme a vyhazujeme, čím plýtváme.
Chceme-li něco kontrolovat, tak jako správní manažeři rodinných financí musíme mít přehled. Nemáme-li totiž přehled, pak si můžeme nalhávat a bědovat, že nevíme, kam peníze mizí. A to je důvod, proč si jednou za čas udělat rodinnou bilanci. Může to být i zábava, pokud se do toho pustíme formou hry s dětmi, necháme je počítat, odhadovat, kolik za co asi utrtíme.
Kolem 30 %, včetně úvěrů spojených s bydlením.
Vlastně zbytečně platíme jen to, co je za stejnou cenu a v podobné kvalitě dostupné jinde. Takže, ano, ale je třeba mít opět přehled. Má smysl se jednou za dva roky podívat, kolik platíme např. za kabelovou televizi, telefonní operátorům, jestli dokonce i naši poskytovatelé už nemají pro nové klienty lepší podmínky než ti stávající. Pak začít jednat a chtít to stejné.
Určitě to lze za elektronické služby – telefony, internet, televize, ale např. i bankovní poplatky výměnou banky.
Spotřeba se v průměru pohybuje kolem 40 % příjmů a neměla by tuto hodnotu nějak výrazně převyšovat, protože pak už to bude zpravidla na úkor tvorby rezerv na horší časy.
Toto pravidlo je taková hrubší varianta pravidla 10-20-30-40. 20 % ušetřit a investovat, 30 % spotřeba, 50 % bydlení a s tím související. Druhé pravidlo je vlastně přehlednější a patrně lehčeji zapamatovatelné: 10 % krátkodobé rezervy – odložit si např. na spořicí účet; 20 % dlouhodobé rezervy a ŽP – spoření, investice a životní pojištění; 30 % bydlení včetně úvěrů; 40 % spotřeba.
Dle zábavního apetitu, ale měli bychom vědět, že pokud nějaká naše spotřební aktivita přesahuje více jak 10 % příjmů, pak je poměrně finančně náročná, a tedy je potřeba začít sledovat, zda není na úkor jiných, důležitých věcí.
Jsme individua a každý potřebujeme individuální přístup. Omezit někomu např. kulturu, tak to pro něj může mít psychické následky, jiný se zaraduje. Jsme tvorové zpravidla potřebující sociální kontakty a nemůžeme zůstat sedět jen např. u televize, abychom ušetřili. I to pivko s přáteli může mít léčebný dopad. Měli bychom přistupovat ke škrtům v rodinném rozpočtu citlivě a prostě si jen dát finanční strop, který na danou aktivitu měsíčně nepřekročíme. Pokud ušetříme, pak si můžeme případně v dalším období o to vyčerpat více.
Min. na souhrn pravidelných plateb v daném měsíci, plus těch očekávaných a k tomu rezerva 25 %. Zbytek může být na spořicím účtu, v případě větších, např. neočekávaných výdajů se klikem přesune.
Rozhodně, peníze na běžném účtu jsou určeny na spotřebu, nikoli spoření. Navíc pak svádí k útratě debetní kartou, kdy se čerpá, dokud dává.
V průměru výdaje vychází kolem 3-4 tis. na osobu. Zahrnuje opravdu jenom jídlo, bez drogerie apod.
V zásadě při vstupu do obchodu s potravinami být najedení. Dále mít připravený seznam toho, co opravdu doma potřebujeme, z čeho chceme vařit. To, co je mimo seznam většinou kupují naše oči a ve spojení s emocemi může spustit neudržitelný shopaholismus (resp. tzv. oniománii).
Naše společnost je někdy doslova posedlá ježděním auty a někteří lidé by vjeli až do obchodu, kdyby to bylo možné. Je dobré, začít dělat v této souvislosti více pro své zdraví, auto nechat někde na okraji města, projít se, popř. využít MHD pro přiblížení se. Náklady na provoz aut dosti rostou a jejich úspora může být značná omezením jejich provozu. Můžeme se ale také podívat na internetu, zda se v našem okolí koná nějaký Swap. Akce, na kterou něco doneseme a odneseme si to, co se nám hodí. V podstatě můžeme měnit oblečení, knihy, hračky, věci do domácnosti.
Pokud nám v rozpočtu chybí peníze na zbytné věci, ale chceme si je dopřát. Tam je jasné, že z toho už se pak nelze snadno vymotat. Příště totiž vznikne další potřeba a další úvěr. Na úvěry není dobré kupovat dárky, dovolené, ale ani elektroniku. Na takové potřeby bychom měli mít vždy rezervu. Kdo si není schopen odložit měsíčně ani 5 % svých příjmů, nebude mít později ani na splácení úvěrů!
Investice do vlastního bydlení se vyplatí, protože náklady na nájmy porostou s inflací. Jiná věc je kupování investičních bytů na hypotéku – tam už vzhledem k cenám nemovitostí a výši úrokových sazeb není dobré období. Je potřeba totiž počítat i s krizovým scénářem, že nemovitost zůstane neobsazená, pokud by lidé začali výrazně šetřit. Začali by totiž využívat společného bydlení, vrátili se např. k rodičům apod.
V blízké době, tj. do konce roku 2022, nepočítejme s poklesem cen materiálu. Je tedy nezbytné nyní tvořit rozpočty s rezervou alespoň 15 %. Samozřejmě investice do nemovitosti za účelem snížení energetických nákladů má svůj význam z dlouhodobého hlediska.
Myslím si, že každá rodina by měla mít svého finančního poradce. Nejen že šikovný poradce se zkušenostmi dokáže nastavit reálné zrcadlo rodinnému rozpočtu, ale dokáže hledat cesty, jak ušetřit, ale i peníze zhodnocovat. Na internetu se dočteme mnohé, ale nikdy ne konkrétní řešení právě pro nás. Dobrý finanční poradce se nám věnuje v jakékoli finanční záležitosti, kterou řešíme a umí nás nasměřovat k potřebnému řešení. Měl by to být takový průvodce finanční džunglí. Jeho výběr je ale na samostatný pořad.
No, spíše než nějak nastavit, tak pravidelně revidovat, zda odpovídá našim potřebám a stavu trhu. Drahé zlevnit, špatně nastavené spravit, neúčelné zefektivnit.
Pokud víte, že dozrál čas na využití znalostí, odbornosti a profesionality v oblasti financí, neváhejte oslovit některého z poradců naší kanceláře. Kontakty naleznete pod odkazem Náš tým
Tento článek vychází z rozhovoru 25.2. 2022 v pořadu Sama doma České televize pod názvem Rodinné finance, viz odkaz na televizní záznam Rodinné finance.
Publikováno: 27.09.2022
před 21 dny
David Kučera na FinTagu upozorňuje na alarmující stav státního rozpočtu. Ministr Stanjura přiznal, že má v rezervě pouhou jednu miliardu korun, což je v kontextu aktuálních povodní…
před 21 dny
"David Kučera na FinTagu upozorňuje na alarmující stav státního rozpočtu. Ministr Stanjura přiznal, že má v rezervě pouhou jednu miliardu korun, což je v kontextu aktuálních povodní…
před měsícem
David Kučera na iDnes komentuje, že by rodiče měli s výdaji spojenými se začátkem školního roku počítat a ideálně si odkládat peníze stranou již několik měsíců předem. Dále dodává, že pokud…