8. Na dluh jako životní styl (7. říjen 2012)

Téma osmé kapitoly WŠFG pojednává o dluhu obecně, tedy jak se zadlužují občané v České republice a celý stát, jaké problémy to s sebou přináší a jak se jim vyvarovat. Situace v celé Evropské unii není zrovna růžová a znalost vlastní situace a dluhové problematiky je naprostým základem a neodmyslitelnou součástí finanční gramotnosti.


Úvod

Podíváme-li se kolem sebe, zjistíme, že určitě někdo z našich známých, sousedů, nebo dokonce naší rodiny měl větší či menší problémy se splácením různých úvěrů. Někteří z nich neustále balancují na hraně dluhové pasti, některé již pohltila, jiným se pak podařilo situaci ustát a nejhorší odvrátit. Tento fenomén je čím dál častější nejen na úrovni jednotlivců, ale i států, proto pohovoříme o tom, jaká úskalí to s sebou nese a jak porozumět slovům politiků, kteří nás ujišťují, že situace není zatím tak kritická. Nezapomínejme však, že bohatství celého národa je bohatstvím jednotlivce, a je-li národ na mizině, pak se jednotlivec má zřídkakdy lépe.

Článek

Pohlédněme na dluh z perspektivy naší malé, leč stále ještě útulné a hostinné České republiky. Vezmeme-li v úvahu veřejný dluh, který je celkovým zadlužením vlády, krajů a obcí, a je tvořen státním dluhem, dluhem místních rozpočtů, zdravotních pojišťoven a dluhem mimorozpočtových fondů, pak činí 1 676 mld. Kč, z toho státní dluh 1 556 mld. Kč. Je to málo nebo hodně?  Otázka by spíše měla znít: „Jsme schopni tuto situaci zvrátit?“ Pojďme se na to podívat statisticky: příjmy veřejných rozpočtů v současnosti činí 1 083 mld. Kč a jejich výdaje 1 163 mld., tzn., že dluh neustále roste a je třeba jej sanovat dalšími a dalšími úvěry, přičemž každou sekundu vzroste o nezanedbatelných 4 940 Kč! Na každého obyvatele ČR tak připadá dluh ve výši 159 172 Kč, a to i na ty nevýdělečně činné, jako jsou děti do 15 let, nezaměstnaní a důchodci, kterých je celkem 4,4 mil. Jen úroky z dluhu činí 56 mld. Kč! Snad tedy pomůže HDP. Co že to vlastně je?

HDP je zkratka pro hrubý domácí produkt, představující celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na konkrétním území. Používá se jako ukazatel pro určování výkonnosti ekonomik států na zpravidla období jednoho roku a představuje samotný přírůstek bohatství, bohužel pouze toho, které vzniklo oficiální cestou, nikoli tedy při práci protislužbou sousedovi apod. nebo ilegální činností. HDP ČR nyní činí 3 832 mld. Kč a veřejný dluh vůči HDP pak 43,7 %. A dostáváme se k tomu podstatnému. Tak jak jsme již dříve hovořili o systému tvorby rezerv, který má sloužit k překlenutí nenadálých výpadků příjmů rodinného rozpočtu nebo při vzniku mimořádných výdajů, pak i ČR by měla takovými rezervami disponovat, protože se pomalu, ale jistě blížíme k 60% hranici dluhového kritéria EU zadlužení vůči HDP, což má několik úskalí. Poměr zadlužení se zvyšuje nejen se stále rostoucím veřejným dluhem, ale i s klesající výkonností ekonomiky a nízkým HDP, které v meziročním srovnání kleslo v prvním kvartále 2012 o 1 %. Představme si rodinný rozpočet, který tvoří z cca 44 % splátky různých úvěrů vůči celkovým rodinným příjmům. Jak by se nám žilo, kdyby z průměrného rodinného příjmu 32 000 Kč měsíčně odešlo cca 14 000 Kč na splátky a zbývajících 18 000 Kč zůstalo na chod rodiny, jako bydlení, jídlo, doprava, na studia dětem apod.? Pravděpodobně se zdá taková situace ještě dobře zvládnutelná, ale nesmí jeden z živitelů dlouhodobě onemocnět nebo přijít o zaměstnání. Pak není-li rezerv, přicházejí na řadu půjčky. Nezdá se situace našeho státu s touto analogická? Výpadek příjmů na straně jedné a zvyšující se dluhové zatížení na straně druhé.

Státní dluh lze rozdělit podle toho, kdo je jeho věřitelem, na vnitřní zadlužení vůči občanům či právnickým osobám působícím na daném území, a vnější zadlužení vůči zahraničním subjektům. Vláda si půjčuje zpravidla vydáváním státních dluhopisů a jiných cenných papírů, popř. může i způsobem hodným méně bohatých zemí formou půjček od obchodních bank nebo nadnárodních institucí, jakými jsou např. Evropská nebo Světová banka. Současná výše dluhu ČR činí okolo 43,7 % HDP, v porovnání se zeměmi Evropské unie jsme na přibližně sedmém místě mezi zeměmi s nejnižším dluhem, kdy např. předlužené Řecko dosáhlo dluhu 159 % HDP, v závěsu za ním spěchá Itálie se 120 % HDP, Portugalsko se 110% HDP a Irsko se 105% HDP. Německo považované za pevný pilíř EU dosahuje cca 82 % HDP, což jistě ustojí jako suverénní, možná lépe řečeno povznesený až přezíravý stát, ale pokud bude tak hojným přispěvatelem ke stabilizaci eurozóny jako doposud, je jen otázkou času, kdy ho to zlomí.

Nechá-li se jakákoli země pohltit svými dluhy, pak se dostává do platební neschopnosti, tzv. insolvence, a hovoříme o bankrotu státu; potom jsou některé závazky plněny se zpožděním, nebo jen z části nebo vůbec. Státní bankrot nastává v současnosti z jedné hlavní příčiny, související s předlužením v důsledku hromadění rozpočtových schodků, sanovaných dalšími úvěry, za něž je třeba platit věřitelům odměnu formou úroků a pojistné prémie, které zadlužení státu ještě prohlubují. Státní bankrot postihuje nejen věřitele státu, ale celé jeho hospodářství a samotné občany. Věřitelé se pak musí zpravidla spokojit se ztrátou části nebo všech půjčených peněz takovému státu. Bankrotující stát ztrácí na finančních trzích důvěru a jen velmi těžko získává nový úvěr, nebo za výrazně pro něj nevýhodných podmínek, tj. vysoké úrokové sazby. V případě žádosti o pomoc Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu mu za přísných podmínek rozpočtové kázně prostředky půjčí s výrazným dopadem např. na snížení důchodů, platů státních zaměstnanců a jiných výdajů. Státní bankrot s sebou nese i další komplikace, a to ve formě destabilizace bankovního sektoru, případného vlivu na měnový kurz a hluboké ekonomické recese přecházející až v depresi.

O tom, jaký bude náš stát hospodář, rozhodují naši politici a my neseme díl odpovědnosti za jejich zvolení. Nezapomínejme na to, že co nyní nad rámec svých příjmů spotřebujeme, jednou v budoucnu mnohonásobně zaplatíme.

Otázky a odpovědi

Jak jsou obyvatelé ČR zadlužení ve srovnání s obyvateli eurozóny?

Pro názornost je možné srovnat zadlužení obyvatel v procentech hrubého domácího produktu v ČR, kde dosahuje cca 25 % HDP, a eurozóně, kde činí cca 50 % HDP. Z tohoto lze usuzovat, že na tom nejsme zas tak špatně, ale pokud pohlédneme na situaci detailněji, pak musíme vzít v úvahu, jaká vlastní jednotlivci aktiva (např. finanční majetek, nemovitosti apod.). Zjišťujeme, že aktiva občanů ČR činí cca 90 % HDP, v eurozóně pak cca 200 % HDP, což je výrazný rozdíl. Můžeme tedy snadno konstatovat, že máme sice o polovinu nižší dluhy, ale jsme také o přibližně polovinu chudší, tedy v hrubém a zobecnělém závěru jsme na tom stejně jako obyvatelé eurozóny, proto není žádného důvodu k jásotu a už vůbec ne k prohlubování dluhového zatížení.

Jak velké zadlužení rodiny je ještě přijatelné?

Odpověď je komplikovanější vzhledem k tomu, o jaké dluhy se jedná, tedy klíčová je jejich struktura, např. úvěr nebo hypotéka na bydlení, spotřebitelský úvěr apod. Předluženost rodinného rozpočtu lze obecně hodnotit jako rizikovou, přesáhnou-li splátky úvěrů více jak 50 % celkových příjmů domácnosti. Nicméně při hodnocení předluženosti byste měli brát v úvahu ještě nezbytné výdaje rodinného rozpočtu, o které by měly být celkové příjmy sníženy, potom se k bodu předluženosti přiblížíte ještě rychleji. Obecně lze říci, že logiku dávají peněžní prostředky z úvěrů vynaložené na financování koupě, výstavby nebo rekonstrukce nemovitosti, které lze považovat i za prostředky investované, neboť nemovitost v čase bude svou hodnotu pomalu zvyšovat, bude-li řádně spravována. O prostředích ze spotřebitelských úvěrů nelze hovořit jako správném počinu, spíše jen zvyšují náš životní standard, a to až do bodu zlomu, kterým je předluženost.

Jaké jsou rizikové signály, že není v rodinném rozpočtu něco v pořádku?

Důležité je mít přehledně zmapovány nezbytné výdaje rodiny, tj. takové, které nedokážete v krátkém období snížit nebo vyloučit. Jsou to v podrobném výčtu tyto: bydlení (energie, voda, údržba aj.); jídlo, běžné nákupy, drogerie; doprava do zaměstnání; auto, motorka aj. (PHM, údržba); mobily a pevná linka; internet, kabelová/satelitní televize; cigarety; děti (školka, studium, zájmy aj.); jazykové kurzy, knihy, studium, školení; výživné; domácí mazlíčci; léky a péče, vitamíny, antikoncepce aj.; nespořicí pojištění (rizikové, úrazové, cestovní), majetková a odpovědností pojištění (byt, domácnost, auto, motorka aj.); úvěry, leasingy, další dluhy (rodina, známí); životní pojištění. Pokud poměr nezbytných výdajů k celkovým příjmům přestoupí 90 %, pak je situace kritická, nejsou-li vytvořené dostatečné rezervy pro případ snížení nebo výpadku příjmů, nebo nenadálé výdaje. Pokud váš rozpočet vykazujte následující parametry, tedy platí všechny ukazatele zároveň, pak je situace velmi vážná a je třeba vyhledat odbornou pomoc, protože jste své finance nezvládli a patrně už ani sami nezvládnete: poměr nezbytných výdajů k celkovým příjmům činí více jak 75 %, poměr zadlužení je vyšší jak 40 %, k tomu poměr výdajů do aktiv (tvorba rezerv různého druhu) k celkovým příjmům je menší než 5 % a zároveň volné cash-flow (tj. rozdíl celkových příjmů a výdajů) je menší než 10 % celkových příjmů. Chybou rovněž je, pokud rodinný rozpočet má potenciál pro tvorbu úspor, ale neutváříte je. Optimum výdajů do aktiv se pohybuje kolem 25 %. Nechte si zkontrolovat svůj rodinný rozpočet zkušeným finančním poradcem, získáte alespoň zpětnou vazbu, zda máte šanci v budoucnu naplnit své cíle, ke kterým jsou finance nezbytné. (Poznámka: Uvedené ukazatele, jejich kombinace a výše byly stanoveny empiricky autorem článku, Davidem Kučerou.) 

Poznámky a související odkazy

Tento text byl rovněž publikován v měsíčníku Furt v pohoděročník VIIvydání 52září 2012 společnosti MindSoft, s.r.o. Měsíčník o tom, jak si udržovat pohodu v pěti základních oblastech života: v práci, v penězích, ve vztazích, ve zdraví a osobním růstu.

MindSoft: Registrace k odebírání měsíčníku Furt v pohodě

Zdroj: Níže uvedené odkazy byly použity jako informační zdroje pro tento článek.

Český statistický úřad: Nejnovější ekonomické údaje

VerejnyDluh.cz: Veřejný dluh České republiky

Peníze.cz: Kdy může stát vyhlásit bankrot

Wikipedie: Státní dluh

Publikováno: 07.10.2012


Čtěte také:

Jak si nížit daňový základ 2021

AktuálněGlosy

David komentuje na E15, jak si snížit ještě do konce roku daňový základ, a to formou darů, jejichž odpočet byl pro letošek značně navýšen, nebo odpočtem úroků z hypotéky, kde se limit…

Jak si nížit daňový základ 2021

Jak se pojistit na střet se zvěří

AktuálněGlosy

David komentuje na E15, jak pojistit auto na srážku se zvěří, jaký je rozdíl mezi střetem se zvěří a zvířetem, jaká jsou úskalí pojištění a co je třeba zajistit, pokud ke srážce se zvěří…

Jak se pojistit na střet se zvěří

Pozůstalostní penze z penzijního…

AktuálněGlosy

David na E15 komentuje, kdy se dědí peníze a státní příspěvky z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Problematika je celkem složitá vzhledem k mnoha variantám, ale…

Pozůstalostní penze z penzijního spoření