9. Dluhy s Vánoci přicházejí, zpívejme vesele (12. prosinec 2012)

Téma deváté kapitoly WŠFG hovoří o úvěrových produktech, jako jsou kreditní karta a kontokorent, ve spojitosti s nákupem dárků. Řeší otázky pro koho jsou vhodné a pro koho nikoli, včetně způsobů správného používání. Téma rovněž lehce a kriticky zasahuje do současné situace v eurozóně a upozorňuje, že dluhy se zkrátka platit musí. O tom, že všemu ještě není konec, nás přesvědčí překotný vývoj po 21. 12. 2012.


Úvod

Domem se line vůně pečícího se cukroví, která jako magnet poutá naše čichové smysly a vyvolává ty nejroztodivnější představy báječných chutí, které nás čekají s jeho ochutnáním. Takto vábeni často odbíháme přímo za zdrojem molekul nesoucích vzduchem informaci o něčem výtečném. Nepozorovaně ochutnáváme, když se tvůrce nedívá. Jsme-li však oním tvůrcem, pak další plech dobře upečeného cukroví je pro nás vítězstvím a přiblížením se k vytouženému cíli, kdy bude hotovo. Ale nálada pokračuje, venku polétává sníh, kladouce se vločka po vločce a vytvářeje souvislou vrstvu květenu chránící před tuhými mrazy – příroda uklízí a schovává vše nepohledné, zpravidla vytvořené člověkem. Krásná atmosféra v nás vyvolává neméně krásné představy, potřebu být milováni a milovat, vyjádřit své pocity svým blízkým a darovat jim něco, co je potěší. A v tomto okamžiku nastupuje realita, která nás vyhání do ulic, sehnat právě to něco, co bude svým způsobem mimořádné. Nabídka je velká, někdy ale věcí, které za mimořádné nelze považovat, tak po vzoru romantických příběhů z amerických filmů plníme zásadu, kdy četnost vyhrává. Aby bylo pod stromečkem k nehnutí, pak i naše peněženka vezme za své a zoufale bude volat o pomoc. Pokud finance nestačí, přeci své milé nepřipravíme o pocit hojnosti a ten krásný přelud, že máme dostatku, i vylovíme z peněženky zapomenutou kreditní kartu. Doma v šuplíku vyhledáme ten magický kód, jež je naším Personálním Identifikačním Numerem, otevírajícím bránu do pompézního světa nákupů. Teď vše patří nám a žádný obchod nezůstane neposkvrněn naší návštěvou.

Po rozbalení všech těch dárečků, zjistíme, že právě ta zdánlivě největší „blbost“, nebo nejlevnější věc, zbudila největší zájem našich nejbližších, a že jaksi ty skutečné dárky, rozumějte ve smyslu své ceny, zůstávají někde v rožku osamělé. Zpravidla jsou to u mužů tzv. měkkouši (hodnoceno na omak), tj. značkové oblečení, spodní prádlo apod. Tvrďouši se však také povalují, jedná-li se o značkovou vodu po holení, drahé žiletky apod. U žen je to kupodivu podobné, nikoli však z důvodů, že by si jisté měkkouše a tvrďouše nepřály, ale zpravidla to nejsou ony, které se právě povalují.

Článek

Vánoce uplynou, po cukroví zbydou drobky a kila na vrch, po dárcích plné kontejnery balicího papíru a nešťastní popeláři, kteří to musí uklidit za jakéhokoli počasí. Potrženo sečteno, Vánoce byly podobné těm loňským a předloňským a předpředloňským atp. Jedna výjimka tu ovšem je! Vyčerpaná kreditní karta, a nebylo-li kreditní karty, tak alespoň kontokorent, který byl ochoten dávat i naší platební kartě, co na účtu není. I nastal čas zúčtování. Světe div se, jaksi jsme pod vlivem hormonů vášně nakupování zapomněli na důležitý fakt, že bude třeba půjčené peníze vrátit. O detailech ani nemluvě, tj. že úrok na naší kartě v průměru činí 25 % p.a. a 15 % p.a.kontokorentního úvěru (tzv. povoleného přečerpání). Většinou si ale nepůjčíme jenom stovku, ale hned několik. Stovka ke stovce a je z toho rovných sedm tisíc korun, což je přibližně průměr české rodiny na dárky za jedny Vánoce. Že je to málo? Ano, protože Vánoce nejsou jenom dárky, ale i výzdoba, jídlo, pití, zábava, tedy dalších sedm tisíc. Abychom zaplatili úvěr ve výši 14 000 Kč, např. z kreditní karty za půl roku, pak měsíční splátka bude přibližně činit 2 500 Kč, na celý rok pak cca 1 330 Kč. Pokud víme, že máme problém si z rodinného rozpočtu měsíčně odložit 1 400 Kč, pak je jasné, že nebudeme mít ani na splácení kreditní karty. U kontokorentu je to podobné – ten se nám sice splatí každý měsíc s příchozí mzdou, pokud není ona nižší než výše limitu povoleného přečerpání, ale po zaplacení všech výdajů na domácnost jsme opět v mínusu a platíme úroky.

A bujaré oslavy střídá vlna pesimismu. Není třeba být osvícený duchem ekonomie na to, aby si kdokoli všiml, že situace v eurozóně není růžová. Dluhy se musí platit, to ví i malé dítě, nicméně politici Evropské unie se domnívají, že pokud nějakému delikventovi, s dluhy až kam dohlédne, finančně pomohou, že se vše v dobré obrátí a dlužník své závazky splatí do posledního centu. Bohužel tak to nefunguje, ani mezi dlužníky osobami, jak známe z životních příběhů lidí kolem sebe. Zpravidla jim přibyde jen další věřitel, ale kde nic není, těžko se něco zázračně vygeneruje.

Rok 2013 bude dle mého názoru přelomovým: půjde nejen o život eurozóny, ale i o dlouhodobý smysl samotné EU jako celku. Svou filozofii volného obchodu, pohybu pracovní síly a lidí skutečně nenaplnila, ani ve smyslu zachování prosperity, stability a míru na našem „evropském“ kontinentu. O ekonomické stabilitě nelze rozhodně hovořit, prosperita trvala v relativně krátké euforii nebývalého zadlužování, a budeme muset velmi usilovat o mír, neboť finanční problémy vyhánějí lid do ulic. EU se spíše stala centralizovaným mocichtivým orgánem, který evropské peníze přelévá z míst, kde ještě jsou, do míst, kde se pouze nenávratně vstřebávají bez jakéhokoli dlouhodobého pozitivního ekonomického efektu. Myslím, že právě 21. 12. 2012 bude koncem tohoto světa ve smyslu začátku nové éry lidské existence, kdy se začneme pomalu vracettradičním hodnotám a orientovat se na rodinné vztahy. Budeme usilovat o společnost nikoli nekonečné prosperity a setrvalého růstu podloženého neustálým zadlužováním, ale o stabilní prostředí, kde každý bude za své skutky zcela zodpovědný a adekvátně odměněn.

Je-li venku ekonomický nečas, pak rozhodně není vhodná doba se zadlužovat kvůli zbytečnostem, ať letošní Vánoce neskončí návštěvou exekutora v roce příštím. Inu tak krásně to začalo, ale neblaze to končí. Zvažme tedy, jak chceme strávit své Vánoce, protože to není jen o nich, ale i o tom, co bude po nich. Je to o dalším roce, který se svou rodinou prožijeme, o tom, jaké vzpomínky si uchováme. Těšme se z každého okamžiku v blízkosti své rodiny, svých přátel, zkrátka lidí, které máme rádi, neboť nevíme, jak dlouho si ještě budeme moci takového skutečného daru užívat (po tom co měkkouši a tvrďouši se budou povalovat ve skříňkách).

Otázky a odpovědi

Mít či nemít kreditní kartu?

V prvé řadě je třeba se naučit striktně odlišovat debetní kartu od kreditní. Debetní karta je téměř vždy vydávána se založením bankovního účtu. Slouží k platbám přes elektronické terminály v obchodech, platby přes internet a zároveň je určena i pro výběry hotovosti z bankomatů. Limit debetní karty je dán výší finančních prostředků na bankovním účtu, k němuž je navázána, a zároveň stanoveným limitem pro denní a/nebo měsíční transakce, sloužící k jistému omezení plateb při zneužití karty. Zaúčtování platební transakce vůči bankovnímu účtu proběhne zpravidla do několika dní. V případě sjednaného kontokorentu k běžnému účtu lze potom provádět kartou transakce až do výše tohoto povoleného přečerpání s uvedenými limity. Debetní karta je tedy platební nástroj, nikoli úvěrový produkt. Naopak kreditní karta již úvěrovým produktem je. V případě žádosti o její vydání jsou prověřovány bankovní a nebankovní registry žadatele, zda není delikventní, přičemž může být její vydání zamítnuto. Kreditní karta je rovněž platebním nástrojem určeným k již uvedeným transakcím, ale není rozhodně vhodná pro výběry z bankomatů. Ty jsou zpravidla zpoplatněny v průměru 50 Kč za každý jeden výběr včetně účtovaného procenta z vybírané částky, přičemž je třeba rozlišovat bankomaty domovské a cizí banky. Kreditní karta má veden vlastní úvěrový účet, tzv. revolvingový, který umožňuje jej dle potřeby čerpat a splácet. V rámci tzv. bezúročného období, jenž se v průměru pohybuje kolem 50 dní, nejsou z vyčerpané částky placeny úroky. Každý měsíc obdrží majitel kreditní karty výpis z úvěrového účtu, kde získá přehled o provedených transakcích a konci bezúročného období. K těmto kartám lze nastavit 100% inkaso z bankovního účtu, tzn., že veškeré půjčené peníze se automatickybezúročném období zinkasují. Ke kreditním kartám se častou vážou různé výhody, tak aby vydávající instituce nalákaly k jejich pořízení a užívání, neboť spekulují na to, že čas od času peníze nebudou vráceny včas a budou účtovány úroky, které jsou poměrně vysoké; mimo to z každé provedené transakce zaplatí obchodník poplatek. Minimální měsíční splátka kreditní karty po uplynutí bezúročného období v průměru činí 5 % z dlužné částky. Při vyčerpání např. 10 000 Kč pak splátka odpovídá min. 500 Kč měsíčně.  Rozhodně kreditní karta není určena pro ty, kteří nemají dostatek finančních prostředků na účtu a nejsou schopni jednorázově vypůjčené peníze splatit ještě v bezúročném období. Pokud do takové kategorie patříte, okamžitě požádejte o zrušení karty. Výhodou kreditní karty je její zvýšená bezpečnost při platbách přes internet a v zahraničí. Pokud by totiž došlo náhodou k jejímu zneužití, kartu necháte zablokovat a nikdo nezíská přístup k vašemu bankovnímu účtu, který se s nastavenými trvalými příkazy, inkasy apod. ruší daleko hůře. Bohužel, občas se vyskytují neoprávněné transakce při platbách např. v zahraničních hotelích, které se pak velmi zdlouhavě reklamují. Proto má smysl používat kreditní kartu, kterou můžete i s jejím úvěrovým účtem velmi rychle zrušit a pořídit si novou.

Jak zacházet s kontokorentem?

Kontokorent, resp. povolené přečerpání běžného účtu, umožňuje čerpat finanční prostředky do výše úvěrového rámce, tj. můžete jít tzv. na svém účtu do mínusu. Jedná se o úvěrový produkt, opět poměrně drahý, kde se úroky vypočítávají z každého dne vypůjčení peněz. Při průměrné úrokové míře za rok 15 % (p.a.), pak denní úrok činí cca 0,042 % (p.d.). Za vedení kontokorentu, podobně jako u kreditní karty, může být účtován poplatek. Kontokorent musí být zpravidla alespoň jednou za rok zcela splacen a není rozhodně vhodný pro lidi, kteří nemají dostatek finančních prostředků na platby ze svého běžného účtu. Ten, kdo jej takto využívá, ať se pokusí co nejdříve vytvořit finanční rezervu, aby mohl kontokorent zcela splatit a zbylo mu ještě na běžné finanční transakce v daném měsíci. Potom hned ať tento úvěrový produkt zruší. Kontokorent má smyls pouze tehdy, pokud potřebujeme, díky nějaké nenadálé události, vybrat větší sumu z běžného účtu, kterou vzápětí uradíme převodem rezervy, např. ze svého spořicího účtu. Je rovněž vhodný pro vytvoření finančního polštáře pro případ splácení hypotéky, kdy např. v nemoci dojde ke snížení či totálnímu výpadku příjmů (u podnikatelů) a kontokorent pokryje tyto nezbytné výdaje do doby, než bude na běžný účet převedena dostatečná rezerva z jiného bankovního účtu. Ani já nedržím zbytečně velké prostředky na běžném účtu, neboť nejsou nijak úročeny, ale mám přichystánu rezervu ve výši nezbytných výdajů pokrývajících celý jeden rok na spořicím účtu.

Kreditní karta a kontokorent v registrech

Často se hovoří o registrech dlužníků, nicméně finanční instituce mezi s sebou sdílí informace o klientech, kteří využívají jejich služeb, např. úvěrových, telefonních apod. Jedná se o bankovní registr klientských informací BRKI a nebankovní NRKI, včetně registru sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům SOLUS. Výše limitů kreditních karet a kontokorentů vydaných bankou jsou uvedeny v BRKI. Obecně je v registrech možné sledovat čerpání úvěrů a jejich splácení, popř. úhradu jiných služeb. Registry pak poskytují informace o výši, množství a délce pozdě splácených úvěrů či služeb, což je považováno za negativní informaci, která může zabránit sjednání nového úvěrového produktu. Některé banky rovněž snižují bonitu klientům vlastnícím kreditní kartu nebo kontokorent určitým poměrem z poskytnutého úvěrového rámce, byť by jej držitel vůbec nevyužíval. Řádné splácení, tzn. včas a plné splátky, je znakem solidnosti klienta a finanční instituce toto pozitivně zohledňují i při nabídce např. úrokových sazeb na hypotékách.

Poznámky a související odkazy

Tento text byl rovněž publikován v měsíčníku Furt v pohoděročník VIIvydání 54prosinec 2012 společnosti MindSoft, s.r.o. Měsíčník o tom, jak si udržovat pohodu v pěti základních oblastech života: v práci, v penězích, ve vztazích, ve zdraví a osobním růstu.

Publikováno: 12.12.2012


Čtěte také:

Jak si nížit daňový základ 2021

AktuálněGlosy

David komentuje na E15, jak si snížit ještě do konce roku daňový základ, a to formou darů, jejichž odpočet byl pro letošek značně navýšen, nebo odpočtem úroků z hypotéky, kde se limit…

Jak si nížit daňový základ 2021

Jak se pojistit na střet se zvěří

AktuálněGlosy

David komentuje na E15, jak pojistit auto na srážku se zvěří, jaký je rozdíl mezi střetem se zvěří a zvířetem, jaká jsou úskalí pojištění a co je třeba zajistit, pokud ke srážce se zvěří…

Jak se pojistit na střet se zvěří

Pozůstalostní penze z penzijního…

AktuálněGlosy

David na E15 komentuje, kdy se dědí peníze a státní příspěvky z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Problematika je celkem složitá vzhledem k mnoha variantám, ale…

Pozůstalostní penze z penzijního spoření